Obalka-1015x1024.jpg

Ptačí povídání

„Proč to děláš?“
ptá se velký pták s dlouhým zobákem – vypadá jako černý čáp.
„Ale já nic nedělám, jen pozoruji, co se děje“ říká Iluzionistka.
„Tvoje síla spočívá v tom, že promítáš obrazy světa, které znáš, do míst, která neznáš.
Podívej se nejdřív na to, co je.
Pak pochopíš, jak nedělat něco s tím, co vidíš.“
Iluzionistka chvíli mlčí, sleduje ptáka.
Dívá se na ptáky už sedm let.
— Monika Michaelová

Moje cesta k domorodému kmeni Kogi v roce 2011 začala jednou otázkou. Jak je možné tady na Zemi jednoduše a spokojeně žít? Od té doby jsem na cestě s domorodci všude a pořád. Vnímám, že největší poděkování za to, co se rodí, patří lidem kmene Kogi a rodině Uaí. Pro ně bych ráda knihu v budoucnu přeložila do jejich jazyka.

Ke knize vznikly autorské grafiky Ladislava Grossmanna. 

Děkuji za přispění a spolutvorbu Vlasty Urbanové, Jardy Duška, Marty Kocvrlichové, Jany Krausové, Jaroslavy Vaňové, Jany Dytrtové, Davida, kterého jsem potkala v sauně; žen, které si ode mne peříčkové naušnice s příběhy celou dobu pořizovaly a také podpory přátel a rodiny.

Ptačí povídání je o tom, jak jsem se k jaguářím lidem dostala a co jsem tam našla. Je médiem pro otevření mostu v každém, kdo je na jejich poselství připraven. Je psána formou lidsko – ptačího dialogu a snových obrazů, ve kterých se otevírá most mezi dvěma světy. Nemyslím si, že je pro každého.